Špalda
Špalda je prastará obilovina, která nebyla dlouhodobě šlechtěna, zachovala si tudíž velké množství hodnotných látek. Je ceněna zejména pro obsah a kvalitu bílkovin, kterých obsahuje v průměru 16 - 17 %, což je mnohem více než v případě pšenice seté (12 - 14 %). Obsahuje také hodně hořčíku a vitaminů skupiny B, především thiaminu (B1), riboflavinu (B2) a niacinu. Je snáze stravitelná než klasická pšenice. Špaldě se připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému
a vhodnost při léčení některých alergií. Vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobře snášena, její konzumace podporuje trávení a střevní peristaltiku.
Žito
Čerstvá namletá žitná mouka působí pozitivně na činnost střev, proti hemeroidům a nádorům. Pečivo z žitné mouky je tmavší, hutnější a šťavnatější s přirozeně mírně nakyslou chutí. Zasytí a má dlouhou trvanlivost. Konzumenti žita se vyznačují houževnatostí, silou a odolnou imunitou. Název žito je původně odvozen od slova žít. Na počátku neznamenalo přesný druh obilí, ale kterékoliv zrno jako základ stravy.
Sezamová semínka
Sezam je možné pokládat za jedna z nejzdravějších semínek vůbec. Velmi vysoký obsah vápníku (ve 100 g semínek je 800 mg vápníku), hořčíku a fosforu je prospěšný v prevenci a léčbě osteoporózy a zlomenin kostí, chrupavek, páteře a zubů. Vysoký obsah vitaminu B1 a B3, hořčíku, fosforu je prospěšný na nervy.
Sezamová semínka jsou vhodná při výživě sportovců, studujících i těžce pracujících. Spolu se slunečnicí jsou nepostradatelná při léčbě nemocech srdce a cévního oběhu. Zvyšují imunitu a zlepšují látkovou přeměnu. Jsou prospěšná také pro těhotné
a kojící ženy.
Lněna semínka
Lněná semínka jsou bohatým zdrojem řady složek, které jsou důležité pro zdraví. Obsahují velké množství polynenasyceného tuku. Jsou bohatá zvláště na kyselinu alfa linolenovou (ALA), což je omega-3 esenciální mastná kyselina. Omega-3 mastné kyseliny chrání před nemocemi srdce a cév. Také imunitní systém má z velkého obsahu ALA ve lněném semínku prospěch. Tato látka snižuje tvorbu zánětlivých látek a současně povzbuzuje tvorbu méně zánětlivých složek.
Lněné semínko je také nejbohatším zdrojem ligninu. Fytoestrogen lignin ovlivňuje svými protiestrogenovými vlastnostmi imunitní systém. Ligniny mohou působit na procesy, které vedou k těm druhům rakoviny, které jsou závislé na hormonech (rakovina prsu, dělohy a prostaty). Ligniny rovněž přinášejí prospěch nemocným při různých autoimunitních onemocněních.
Kvásek
Kvásek se pro přípravu chleba používá již několik tisíciletí. Smícháním mouky a vody dojde za určité teploty k přirozenému kvašení těsta, kde přírodní mléčná kyselina vytváří typické chlebové aroma. Kvásek přirozeným způsobem konzervuje, čímž zaručuje delší trvanlivost pečiva. Bakterie kyseliny mléčné také posilují naši střevní mikroflóru.
Mouka přirozeně obsahuje kyselinu fytinovou, která může vytvářet těžce vstřebatelné sloučeniny ve střevech a zároveň odvádět
z těla důležité minerální látky (např. vápník, zinek a hořčík). Kváskový chléb musí kynout déle než chleba s droždím
fytin se v něm proto lépe rozloží. Kváskový chléb je tedy lépe stravitelný a nezpůsobuje nadýmání ani zácpu.
Třtinový cukr a pšeničný sirup
Do sladkého pečiva nepoužíváme rafinovaný bílý cukr. Rafinovaný cukr prochází při své výrobě procesem bělení, tedy chemickým procesem, při kterém je cukr zbaven svých přirozených doprovodných složek - vitaminů a minerálů. Tyto látky jsou však nutné k tomu, aby tělo mohlo cukr zpracovat. Proto když sníme bílý cukr, musí je tělo vzít odjinud. Dochází tak ke ztrátě vitaminů skupiny B, vápníku, hořčíku, fosforu, železa a dalších látek. To je důvod, proč se cukr dává do spojitosti se zubními kazy a také s osteoporózou - jak zuby, tak kosti jsou oslabovány, protože jim odčerpáváme vápník. Nadměrná konzumace cukru také způsobuje překyselení organizmu.
Naše těsto a náplně sladíme výhradně bio pšeničným sirupem nebo bio nerafinovaným třtinovým cukrem. Třtinový cukr obsahuje zbytky třtinové melasy, která je zdrojem vitaminů, minerálů a stopových prvků. Čím více melasy cukr má, tím je tmavší a obsahuje více cenných látek, díky kterým je jeho konzumace pro naše tělo šetrnější.
Pšeničný sirup patří mezi nejpřirozenější a nejzdravější sladidla. Má poměrně nízký glykemický index (tj. rychlost, s jakou zvyšuje koncentraci cukru v krvi), neboť se štěpí postupně. Šetří tak slinivku břišní. Obilné slady jsou doporučovány i pro běžné slazení, neboť dodávají komplex vitaminů skupiny B a minerálních látek, které jsou nutné ke zpracování sacharidů v lidském těle.