Ani fakt, že jsou potraviny české, že je vypěstoval drobný pěstitel nebo že si je koupíte na farmářském trhu, totiž žádnou podobnou záruku neposkytuje. Ne každý má však na to, aby kupoval v biokvalitě všechno. Pokud přemýšlíte, kde se nejvíc vyplatí bio zvolit, možná vám pomůže náš seznam. Jde o přehled ovoce a zeleniny podle množství pesticidů, které v nich bývají odhaleny při laboratorních rozborech.
ŠPATNÉ
Tady určitě stojí za to připlatit si za bioprodukci. Níže uvedené druhy O+Z obsahují buď poměrně vysoké množství zbytků pesticidů a/nebo se tu nachází mnoho různých pesticidů najednou.
Jablka – bývají jedním z nejhorších hříšníků. Je známo, že konvenční jablka se během sezóny ošetřují desetkrát i vícekrát. Nedávný test realizovaný Vysokou školou chemicko-technologickou a uveřejněný v MF Dnes ukázal, že konvenční jablka všechna obsahují zbytky pesticidů, u některých to bylo až 16 různých druhů na jednom jablku. Nulový obsah pesticidů měly jen dva testované vzorky, které byly oba bio. Vzhledem k tomu, že průměrně v Česku sníme až 25 kilo jablek za rok, je určitě lepší mít jablka ze své zahrady nebo kupovat právě bio.
Hroznové víno – v konvenci se ošetřuje víc, než prakticky kterákoli jiná plodina (a pokud rádi pijete víno, tak vězte, že 15 druhů pesticidů se z hroznů do vína při výrobě přenáší). Pokud si nemůžete dovolit bio, je pravděpodobně lepší vzdát se hroznového vína úplně. Ještě horší jsou vinné listy, hojně se používají např. v řecké kuchyni. Pokud nemáte záruku biopůvodu, vyhýbejte se jim (tedy třeba v restauraci).
Jahody – opět je jedno, jestli je koupíte v obchodě, na trhu nebo je získáte samosběrem, žádné na tom nejsou moc dobře (na internetu jsou snadno dohledatelné výsledky průzkumu z roku 2016, který ukázal, že české jahody z trhů a stánků dokonce obsahovaly víc pesticidů než ty ze supermarketu). Na jahodových plantážích se totiž obtížně bojuje proti škůdcům a pěstitelé musejí pesticidy chtě nechtě používat. 90 % konvenčních jahod v Evropě proto obsahuje pesticidy, 80 % obsahuje několik druhů pesticidů. Doporučení? Pěstujte si svoje nebo si občas dopřejte biojahody (ty se musejí produkovat v malém, i proto jsou dost drahé).
Citrony a další citrusy – zde se pesticidy koncentrují na kůře, proto citronovou nebo pomerančovou kůru z konvenčních plodů nepoužívejte. Pokud potřebujete pouze šťávu, můžete konvenční ovoce zvolit, odborníci však upozorňují, že je dobré si po manipulaci s ovocem umýt ruce – zbytky pesticidů vám na nich ulpí.
Bylinky – patří mezi hříšníky možná překvapivě. Ale testy opakovaně ukazují, že jak čerstvé bylinky, tak bylinkové čaje patří k výrazně kontaminovaných produktům. Takže čerstvé bylinky nejlépe z vlastního truhlíku, čaje zase z bioprodejny.
PRŮMĚR
Tady je obsah pesticidů nižší a také se mění v závislosti na zemi, odkud plodiny pocházejí. Možná budete chtít investovat do bio nebo si pěstovat svoje.
Hrušky, třešně, maliny, rybíz, angrešt, brusinky, mrkev, celer bulvový, papriky, rajčata, okurky, cukety, brambory.
DOBRÉ
Bio je vždy lepší volbou pro životní prostředí, ale z hlediska zbytků pesticidů jsou O+Z z této skupiny poměrně bezpečné. Hlavně proto, že tu nebývá mnoho druhů pesticidů najednou.
Avokádo, datle, cukrový hrášek, cibule, žampiony, květák (ošetřuje se hodně, ale pesticidy na plodině nezůstávají), kapusta (přesto je lepší odstranit vnější listy), chřest, batáty. Banány, meloun, kiwi, mango (ne že by byly bez pesticidů, ale ty se tu nacházejí na slupce, která se nekonzumuje).
Kde koupit bio ovoce a zeleninu? Třeba v prodejnách Country Life – ovoce a zeleninu prodáváme výhradně v biokvalitě.
INFO
Nehledě na to kolik pesticidů v potravině nakonec zůstane, pesticidy používané při pěstování se dostávají do půdy i vody a poškozují tak životní prostředí. Proto je podle nás jediným přijatelným způsobem hospodaření ekologické zemědělství. Tady jsou umělé pesticidy zakázány. A proto stojí za to kupovat v biokvalitě všechny druhy potravin.
Velká většina produktů na trhu nepřekračuje zákonem stanovené limity. Jenže tyto limity byly stanoveny a považují se za bezpečné jen pro každou látku zvlášť. Odborníci však stále více mluví o nebezpečí koktejlu pesticidů, kdy jich je v jedné potravině pět i více a celkově několik desítek v potravinách, které denně sníme.
RADY A TIPY
- K pesticidům jsou citlivé především děti. Dříve se mluvilo o věku 2 let, dnes se doporučuje zvýšená opatrnost do 7 let věku dítěte.
- Opláchnutí O+Z problém neřeší, pesticidy mají být odolné vodě/dešti a navíc se nemusejí nacházet jen na povrchu Přesto na tento krok nerezignujte, nejúčinnější by měl být tzv. octový oplach – do lahvičky dejte 1 díl octa na 3 díly vody, ovoce a zeleninu tímto roztokem postříkejte a opláchněte čistou vodou. Nenamáčejte O+Z do vody, není prokázané, že by tato metoda byla účinnější, navíc se tím vyplavují vitaminy a minerály.
- U nejmenších dětí zvažte, jestli není lepší příkrm z obchodu než doma vyrobený z konvenční zeleniny. Příkrmy pro kojence a malé děti totiž musejí splňovat tzv. „baby food limit“, kde je povolené množství pesticidů mnohem nižší než u ostatní produkce. Je to stejný limit, jaký platí u všech biopotravin.
Metodika, zdroje – sestavené seznamy jsou kompilací informací z nekolika zdroju, predevším: Státní zemedelská a potravinárská inspekce, Pesticide Action Nework UK, Pesticide Residues in Food, Öko-Test. Pokud hledáte informace na internetu, berte v úvahu predevším to, v jaké zemi byly analýzy provádeny. Napr. organizace EWG pravidelne uverejnuje žebrícky „špinavých“ a „cistých“ potravin, jde však o údaje z USA, kde platí jiná legislativa i praxe než v EU. My jsme cerpali ze zdroju, které zkoumaly výhradne O+Z prodávané v EU.
