Od 80. let minulého století se začali objevovat první výrobci, kteří chtěli nabízet „jinou“ kosmetiku – takovou, která bude bez surovin vyrobených z ropy, bez syntetických vůní a barviv, s obsahem šetrných konzervačních látek. Někteří výrobci si stanovili své vlastní standardy a jiní iniciovali vznik různých kosmetických certifikačních organizací. Těch je nyní několik, ale zjednodušeně se dá říct, že všechny mají podobné standardy. Stanovují se v nich především zakázané nebo naopak povolené a povinné suroviny. Výrobek, který podmínky splní, může být na obalu označen logem/značkou dané certifikační organizace.
Pokud najdete na obalu výrobku některou z těchto značek, máte jistotu, že jde opravdu o přírodní kosmetiku nebo biokosmetiku. Některé certifikáty používají jednu značku, jiné rozlišují mezi přírodní kosmetikou a biokosmetikou. Jaký je mezi těmi dvěma rozdíl? Pro přírodní a bio kosmetiku většinou platí stejný seznam zakázaných – syntetických nebo potenciálně škodlivých – látek. U biokosmetiky je však navíc povinná část surovin v biokvalitě.
BDIH – rostlinné suroviny musejí být bio, kdykoli je to možné
Ecocert – min. 95 % surovin musí být přírodního původu
Cosmébio – min. 95 % surovin musí být přír. původu, NAT – min. 50 % rostlinných surovin musí být bio, BIO – min. 95 % rostlinných surovin musí být bio a zároveň 10 % všech surovin musí být bio
COSMOS – min. 95 % surovin musí být přírodního původu, NATURAL – podíl bio neurčen, ORGANIC – 95 % rostlinných a živočiš. surovin musí být bio a zároveň 20 % všech surovin musí být bio
NaTrue – podíl bio je stanoven podle druhu výrobku
CPK – česká certifikace, min. 85 % surovin přírodního původu, přírodní kosmetika – podíl bio neurčen, bio – 20 % všech surovin musí být bio
Vysvětlivky: Suroviny přírodního původu – rostlinné, živočišné a vyrobené z minerálů, tedy všechny kromě syntetických. Proč se rozlišuje podíl bio u rostlinných & živočišných surovin a podíl bio u všech surovin – „neživé“ suroviny jako voda nebo suroviny z minerálů (např. jíl, sůl) nemůžou být bio, proto se nezapočítávají.
Syntetická parfemace
V běžných výrobcích může být použita parfemace přírodního i syntetického původu. To se týká kosmetických přípravků, parfémů, čisticích a pracích přípravků, vůní pro domácnost (vč. vonných svíček). Některé syntetické složky můžou narušovat funkce endokrinního systému a hormonální rovnováhu (endokrinní disruptory), jejich použití je dobré minimalizovat alespoň u dětí a těhotných. Kontaminují vodní zdroje, v přírodě jsou neodbouratelné.
UV filtry
Rozlišují se syntetické („chemické“) a minerální sluneční fi ltry. Ty první sluneční záření v pokožce pohlcují, ty druhé ho odrážejí. Přestože jsou spotřebitelé opakovaně ujišťováni, že syntetické UV fi ltry nepředstavují riziko, jejich dlouhodobá bezpečnost nebyla důkladně testována. Na základě nových zjištění, že látky ze syntetických fi ltrů pronikají do krevního oběhu už pár hodin po nanesení, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na jaře 2019 vyhlásil, že prozatím považuje za „obecně bezpečné a účinné“ jen dva UV fi ltry – oba minerální: oxid zinečnatý a oxid titaničitý (zinc oxide, titanium oxide).
Konzervacní látky
Výrobce musí zajistit bezpečnost kosmetických přípravků a přiměřenou trvanlivost, která umožní jejich prodej v prodejní síti. Čistě přírodní složky aktuálně nedokáží tento požadavek splnit. Proto jsou pro potřeby přírodní kosmetiky povoleny konkrétně vyjmenované konzervanty, které se sice vyskytují v přírodě, ale pro kosmetické účely se vyrábějí synteticky (právě pro ně je rezervováno oněch 5 % složek, které nemusejí být přírodního původu). Jde o dobře snášené konzervanty, parabeny a phenoxyethanol jsou zakázány.
