Vybydlená půda?

Vybydlená půda?

21.04. 2020 | Bioseriál

Sdílejte

Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na Pinterest

V porovnání s velikostí celé zeměkoule tvoří půda jen velmi tenkou vrstvičku. Nesrovnatelně tenčí než slupka na jablku, je to jen jakási neznatelná blanka. Toto nepatrné nic však má pro nás životně důležitý význam. Bez půdy bychom neměli jak získávat jídlo, a tedy bychom nebyli.

„Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe,“ jsou slova přisuzovaná Franklinu D. Rooseveltovi a význam půdy výstižně popisují. Jak je na tom ta naše společnost? Ničí, nebo kultivuje? A co to vlastně znamená udržitelně hospodařit?

Složitá síť vztahů

Půdu tvoří čtyři základní části. První z nich, tou největší, jsou zbytky hornin. V půdě se vyskytují od velkých částeček ve formě kamínků přes písek a jíl až po ty nejjemnější, tedy prach. S nimi se mísí organická hmota, která vzniká z odumřelých částí rostlin a zbytků těl živočichů. A nakonec půdu tvoří voda a vzduch. Do toho všeho pak vstupují živé organizmy, které v tomto prostředí žijí – bakterie, houby, roztoči, různé druhy hmyzu, žížaly a mnoho dalších. Jde o složitý systém, který pro nás není snadné rozklíčovat a pochopit, přesto někdy dokážeme jednotlivým účastníkům přiřadit jejich role.

Bakterie a houby rozkládají zbytky rostlin a živočichů, čím vytvářejí humus. Množství a kvalita humusu přitom určují, jak úrodná půda bude. Další druhy půdních hub obalují kořeny rostlin jemným předivem a tím mnohonásobně zvyšují plochu, prostřednictvím které kořeny získávají z půdy živiny. Rostlina tak dokáže živiny vstřebat snáze a ve větším množství. Další druhy bakterií pak vážou ze vzduchu dusík (jeden z nejdůležitějších prvků pro růst rostlin) a činí jej přístupný pro rostliny. Mikroorganizmů se přitom v půdě nachází obrovské množství, jen počet bakterií v jedné lžičce zeminy dosahuje jedné miliardy. Celkově v této jedné lžičce žije víc mikroorganizmů, než je lidí na Zemi.

půda

Půdní organizmy zároveň vytvářejí jemné předivo, které drží pospolu částečky hornin a částečky humusu a vytváří tím hrudky hlíny. Červi a další živočichové v půdě neustále provrtávají chodbičky a tím vytvářejí prostor pro kořeny rostlin, které si hledají svou cestu, a také pro vzduch a vodu. Půda se zdravou strukturou při dešti nasákne vodu jako houba a tato voda je pak k dispozici rostlinám pro pozdější potřebu. A žížaly jsou vyslovení půdní přeborníci, nejen že také prokypřují půdu, ale vytvářejí výměšky, které výrazně zvyšují úrodnost půdy. Na jednom hektaru půdy jich žížaly ročně vyprodukují až 100 tun! To všechno a mnohem víc se děje ve zdravé půdě.

Pod povrchem jednoho metru čtverečního půdy tak nacházíme průměrně půl kila mikroorganismů, sto gramů aktivních houbových vláken a šest gramů žížal.

1000 let

Půda má tedy schopnost vytvářet se neustále, ale tento proces probíhá velmi pomalu – deseticentimetrová vrstva vzniká asi tisíc let. Proto se půda obecně považuje za neobnovitelný zdroj. Problém je, že v současné době ztrácíme půdu rychleji, než vzniká. Kromě záboru je největší příčinou eroze, kdy je vrchní vrstvička zeminy odnesena vodou nebo větrem pryč. Současné tempo eroze je 10 cm za 200 let. Mezi lety 1950–1990 bylo erozí na světě zničeno 30 % půdy a v současné době se ztrácí 6–10 milionů hektarů půdy ročně. 10 centimetrů půdy vzniká 1 000 let. 

Špatné hospodaření

Příčiny eroze, ale také např. sucha nebo povodní, jsou přitom dobře známy, je to špatná struktura půdy způsobená nevhodným zacházením s ní, a také špatná práce s krajinou. Všechno toto je typické pro dnešní konvenční zemědělství. Při běžném zemědělském hospodaření se prakticky nedbá o udržování zdraví půdy. Ta obsahuje málo organické hmoty, a proto je půda jednak přirozeně méně úrodná a také neposkytuje životní prostor pro půdní organizmy, jejichž činnost je tolik důležitá pro správnou půdní strukturu. Zemina, ve které chybí dostatek „chodbiček“, není schopna pojmout, případně odvést dešťovou vodu, která místo toho rychle steče po povrchu pryč. Známe dokonce přesnou souvislost mezi množstvím organické hmoty v půdě a schopností půdy zadržovat vodu – nárůstem podílu organické hmoty o 1 % půda dokáže na jednom hektaru pojmout o 234 tisíc litrů vody více.  Půda, ve které se dostatečně nemohly činit organizmy, je také méně soudržná, čímž se náchylnost k erozi dál zvyšuje. Taková půda navíc udrží méně živin, konvenční zemědělství reaguje dodávkou umělých hnojiv a tím vznikají další problémy. Používání umělých hnojiv a pesticidů rozhodně neprospívá půdním organizmům. Některé může přímo zabíjet, některé likviduje subtilnějšími metodami (o tom si řekneme víc v následujícím odstavci).

Průmyslové zemědělství k erozi přispívá i jinak – velké lány polí, žádné remízky, meze a travní plochy, které dříve ohraničovaly jednotlivá políčka, znamenají, že půda je mnohem více vystavena jak vodní tak větrné erozi. Vodní erozí je přitom ohroženo asi 60 % veškeré zemědělské půdy u nás, tou větrnou pak asi 15 %.

K erozi přispívá i používání těžké techniky. Ta půdu utuží a voda po ní snadno stéká. A konečně škodí i pěstování nevhodných plodin na pozemcích, které jsou k erozi náchylné, a nevhodné způsoby osetí. 

Eroze půdy na královehradecku

Eroze na poli na Královéhradecku, kde byla kukuřice špatně zaseta po spádnici. Zemědělec potrestán nebyl.

Ekologické zemědělství má půdu na prvním místě

„Zdravé rostliny je možné vypěstovat jen ve zdravé půdě,“ to je jedno ze základních hesel ekologického zemědělství už od jeho počátků. Péče o půdu je proto pro ekozemědělce klíčovou činností. Zjednodušeně se dá říct, že se snaží celou tu propojenou síť vztahů udržet zdravou a funkční. Jak zajímavou a složitou spolupráci rostlina vytváří se zdravou půdou, líčí ekozemědělec Martin Ott v tomto videu.

„Rostlinka žita povyroste denně o 5 cm.  Během stejné doby žito roste i pod zemí, kde neustále vytváří další a další kořínky a kořenové vlásky. Za jeden den jich přitom jediná rostlinka vytvoří 89 kilometrů! A teď přijde „moderní“ zemědělec a řekne: ‚Čili abychom měli výnos, potřebujeme dusík, fosfor, draslík a je to vyřízené.‘ Ale to je urážka vůči tomu, co se tu odehrává. Rostlina potřebuje půdu, která s ní komunikuje, která komunikuje s těmito 89 kilometry za den. Miliardy bakterií všude kolem, které s rostlinou komunikují. A z toho vzniká rostlina. Tento stabilní systém můžeme do budoucna úspěšně obhospodařovat jen tehdy, pochopíme-li, že tu probíhá obrovská komunikace. A to je vlastně ono moderní zemědělství, které hledáme.“
 
A co se stane, když tuto naši rostlinku žita zemědělec pohnojí syntetickým hnojivem? Za normálních okolností kořínky rostlin vylučují látky sloužící jako potrava pro houby, které kořínkům pomáhají vstřebávat živiny z půdy, a je tedy v zájmu rostliny, aby se těmto houbám dařilo. Kořeny rostliny pohnojené umělým hnojivem tyto látky přestanou vylučovat, množství hub v půdě se sníží a jemná a smysluplná rovnováha půdního života je rázem narušena.

Nejen hnojiva, ale i pesticidy

V konvenčním zemědělství se do půdy nedostávají jen umělá hnojiva, ale i umělé pesticidy – tedy přípravky proti plevelům, živočišným škůdcům nebo plísním. Není přitom pravda, co se někdy uvádí, že spotřeba umělých chemických látek v zemědělství dosáhla svého maxima před revolucí a nyní se postupně snižuje. Právě naopak – např. množství použitých minerálních hnojiv od roku 1991 vzrostlo z 63 kg na hektar zemědělské plochy ročně na 141 kg v roce 2016. Podobné to je s pesticidními postřiky – nyní se používá v průměru 1,35 kg účinné látky na hektar ročně, v roce 1996 to bylo 1,04 kg (myslí se zde účinná látka, pokud tedy bylo např. použito 10 litrů postřiku o 5 % koncentraci, bylo použito 0,5 g pesticidu).

Zbytky těchto látek přitom často zůstávají v půdě nebo se dostávají do podzemních vod. Výskyt i koncentraci pesticidů sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zkoumali vzorky půdy z pětasedmdesáti lokalit v celé České republice a zjistili, že 51 % sledovaných půd obsahovalo pět a více pesticidů a 36 % minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jsou stanovené limity.

I proto musejí zemědělci, kteří plánují na dříve konvenčně obhospodařované půdě pěstovat biopotraviny, projít tzv. přechodným obdobím. Po dobu dvou nebo tří let mají povinnost hospodařit podle zásad ekologického zemědělství (tedy bez chemických postřiků a umělých hnojiv) a půdu tak „vyčistit“. Teprve v dalším roce mohou svoji produkci označovat jako biopotraviny.

Ale lze bez průmyslového zemědělství uživit lidstvo?

Častým argumentem na obranu konvenčního zemědělství je tvrzení, že jinak nelze uživit stále rostoucí lidskou populaci, protože ekologické zemědělství není schopno dosahovat tak vysokých výnosů. To však vyvracejí např. výsledky třicetileté studie, která probíhala v americkém Rodale Institute. Od roku 1981 se zde porovnávaly výsledky, které přináší ekologické zemědělství, s produkcí pěstovanou standardním způsobem. Ekologický způsob hospodaření po počátečním propadu překonal ten konvenční. Hlavní výsledky přitom jsou: ekologické a konvenční hospodaření dosahovalo dlouhodobě stejných výnosů, EZ bylo úspěšnější v letech sucha, EZ kultivuje, spíše než vyčerpává půdu a představuje tedy udržitelnější praxi, EZ spotřebovává o 45 % méně energie, konvenční zemědělství produkuje o 40 % více skleníkových plynů.

Martin Ott ve své prezentaci pěkně vysvětluje, proč ekologické zemědělství při počátečních srovnáních pokulhává za tím konvenčním. Na poli, kde pěstuje cibuli, popisuje: „Tady šlechtíme cibuli, aby byla lépe použitelná pro ekologické zemědělství. Velkým problémem cibule je její náchylnost k houbovým chorobám. Když dozraje, má nahoře otvor, ze kterého rostlina pak vyrůstá, a do tohoto otvoru se dostávají patogenní houby. Pokud ji nechceme stříkat fungicidy a zároveň chceme, aby byla zdravá, tak to musí zvládnout sama.  A jak vyzkoušet, jestli to zvládne sama?  Tak, že ji člověk pěstuje a sleduje, která rostlina to zvládá a která ne. A ne tak, že vezme postřik a prostě řekne: ‚Já tě, milá cibule, před tou houbou ochráním.‘ To potom šlechtí tu cibuli špatným směrem (šlechtí vlastně takovou cibuli, která nepotřebuje být odolná vůči plísni). A pak tuto cibuli vezme, přinese ji na ekologický statek a čeká, že to bude fungovat, a ono nefunguje. Potom se řekne, že ekologické zemědělství neuživí svět.“ Vyhledávání a šlechtění odolných a zdravých rostlin je pro úspěšné ekologické pěstování klíčové.

soil-organic-conventional

Soudržnost půdy: vlevo půda z pole obhospodařovaného ekologicky, vpravo půda z konvenčního pole.

Co je to udržitelné hospodaření?

Pojem udržitelnost je většinou natolik abstraktní, že nevyvolává téměř žádné emoce. Přitom v běžném životě je tomu úplně jinak. Představte si, že se nastěhujete do domku a v průběhu let jej zvelebujete. Opravujete, co se rozbije nebo porouchá. Anebo se můžete nastěhovat do stejného domku, který pak po letech opustíte zanedbaný či dokonce vybydlený, ale vám to bude jedno, protože vás za to nikdo nebude pronásledovat. Že vám to druhé připadá jako nezodpovědné a asociální? Ale přesně tak se z velké části s půdou dnes zachází. Někdy až extrémně. Většina zemědělců u nás má půdu v nájmu, nevlastní ji. Nemají k ní tedy vztah a dlouhodobé důsledky špatného zacházení je nezajímají. Tím spíše, že ani při výrazném poničení půdy (vlivem postupů, které jsou považovány za špatné i podle standardů konvenčního zemědělství) se sankcí obávat nemusejí. V České republice se doposud žádnému vlastníkovi nepodařilo získat odškodnění za poškození jeho půdy. A faktem, že po desetiletích nájmu vracejí půdu prostě „jen“ vyčerpanou, se zemědělci nijak netají.

Ekologický zemědělec je naopak ten, který půdu zvelebuje. Jak říká ekozemědělec Martin Ott: „Dobré zemědělství je zemědělství, které existuje nějakou dobu, řekněme 20 let, a půda je potom lepší, než byla na začátku. Nebo aspoň stejně dobrá.“ Jak prosté.

ZDROJE INFORMACÍ: Rodale Institute: Farming Systems Trial Materiály z konference Pro půdu – pro život, 2017 Pavel Rotter, Sedmá generace, Bioinstitut, ČTPEZ www.rokpudy.cz.

Autor: Lubomíra Chlumská

Přihlášení

Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.

Žádný strach, na e-mail vám pošleme obratem nové heslo.
Pokud vám nepřišlo, zkontrolujte si spamovou schránku.

Chci se přihlásit

Košík

Nákupní košík je prázdný.